Cz

Texty

Všechno přece záleží na nás.

Dotýkáš se vzdušného obalu, narušuješ rovnováhu.
Všechno, co jsme ztratili, se znovu našlo,
veškerý vzduch, co prošel měchy tvých plic —
jaký to má všechno smysl bez naší bolesti, bez našeho zklamání?
Jakou to má cenu bez naší útěchy?

Všechno to přece je o tvých prstech.
Dotýkáš se jejího oblečení a víš, že nic
už nemůžeš vrátit zpět, jméno, které
jednou vyslovíš, mění hlasy, proplétá kořeny slov,
abys odteď sám sebe mučil mrtvými jazyky
a snažil se s jejich pomocí
dorozumět s živými.

Dotýkáš se jejích věcí a chápeš, že za každým slovem,
za každým skutkem stojí nemožnost návratu.
Hýbou námi odvaha a smutek —
nezvratnost lásky, neschopnost porozumět většině
temných proroctví a zjevení.
Děje se nám jen to, co jsme chtěli,
nebo to, čeho jsme se báli. Je jen otázkou,
zda převáží touha či strach.

Noc bude znít hudbou v membránách
našich prstů, pokoj se naplní světlem
z přinesených slovníků.
Vždyť všechno o co jde je umění
mluvit mrtvým jazykem něžnosti.
Světlo sestává z tmy,
a závisí jenom na nás.

© Serhij Žadan

Podívejte se na multimediální verzi

Seznam textů | Následující text