Cz

Texty

V noci jsem to nestihl říct.
Noc — to je srdce se zlatými nervy.
A ráno vycházíš ze své kasárny —
slunce je nahoře
a mlha mezi stromy.

Děti ji prosvěcují svými dušemi,
její základy jsou vlhké, poslední.
Když nechceš myslet na mě,
mysli na tyto stromy v mlze a ve tmě.

Mysli na ně, když máš radost,
mysli, když se ti chce plakat.
Stromy v mlze připomínají rádio —
sdělují neštěstí,
sdělují plány.

Když si mě nechceš připomínat,
když nemáš sílu a ani klid,
mysli na les, co tu stojí jak hráz —
silná, spolehlivá a vysoká.

Mysli na ocelové kořeny,
mysli na brázdy a na korunu.
Ať tato zem, pryskyřicová a podzimní,
naplní teplem
tvou noc černou.

Mysli na mokrou trávu mezi dunami,
mysli si, že tak to má být.
Vždyť já vím, na co doopravdy myslíš,
když myslíš na stromy.

Já vím, všechno to ukrývám v sobě
uprostřed mlhy a hromady noci.
Nic není náhoda.
Není nic.
Vůbec nic.

© Serhij Žadan

Podívejte se na multimediální verzi

Seznam textů | Následující text