Texty
Ještěže přístav pracuje každodenně
a den co den do něj někdo míří,
a město, kde vládne klima jižní,
žádá si od příchozích dávné daně.
Saracéni putováním poučení
míjejí celnici, míjejí oficínu,
a hledají lásku jako vakcínu
ve studených domech ze žlutého kamení.
Chasidé v šatu svém nosí soumrak.
A písmena tóry jsou jako oblázky.
Bílé plachty, jako dívčí sukně
naplňují přístav pocitem lásky.
Chasidé mluví o všem kromě boha,
jakoby je snad něčím urazil.
V létě se šíří neklidná zvěst mnohá
lepší je do rána zůstávat spolu.
V létě dokonce i pokojové rostliny
s důvěrou vyčkávají věcí budoucích.
Černí kosi, jako rozhádané rodiny,
neklidně posedávají na třešních.
Pevnou kostru mají sluneční šasi.
Rozvážně předou neviditelné stroje.
Dobře, že jsou mezinárodní kasy,
Dobře, že jsou pravidelné spoje.
Celníci dnes své úkoly splnili,
můžou jít domů, k rodině.
Já počítám zbytky své flotily,
už se blížím k polovině.
© Serhij Žadan