Cz

Texty

Tak dlouho jsi na cestě,
že semínka jabloně, poztrácená ve škvírách
na palubě, uchytila se ve vláze a v prachu.
Cesta — to je čas, který jsme věnovali pochopení
své ztracenosti. Stromy rostou
na lodích, jež se pohybují řekami.
A na podzim lodě
váznou v jílu a stojí
uprostřed vody a tmy.

Co ty víš o stromech? Stromy zapouštějí kořeny
do podpalubí a strojoven,
dosahují soumračných hlubin
a těch zákoutí, kde skladuje se
suché zrno a zásoby pitné vody.

Co teď mají dělat
na lodích, které pomalu jdou ke dnu,
obtěžkané listím a větvovím?
Budeš-li myslet na stromy,
mysli na všechny, koho jsi ve svém životě potkala,
na dlouhé kořeny, které nás spojují
s životem. Budeš-li myslet
na zelená jablka,
mysli také na ty mnohé, kdož pracovali
na této řece a snažili se aspoň na chvíli
pozdržet její tok.

Konec října.
Ženy jdou od břehu.
Vítr třepotá těžkými ručníky,
jako vlajkami vítězů.

Země se zahřívá a ochlazuje.
A i ty se zahříváš a ochlazuješ
spolu s ní.

© Serhij Žadan

Podívejte se na multimediální verzi

Seznam textů | Následující text