Texty
V noci jí napsal zprávu. Něco o tom, že v tuhle pozdní dobu, kdy se nad ulicemi v lepkavém vzduch prohánějí démoni a v kuchyních houstne kouř, vonící mákem a čokoládou, vyhlíží on, jako starý utahaný pirát, uprostřed šeříkové noci světlo jejího bytu a svým ostrým krysím čichem cítí, jak jemně voní její kůže, cítí, jak lehce se propadá do svých snových světů, jako do křehkého a beztížného vánočního sněhu, a zatímco se jí na rtech spékají krystaly mrazu, on drží svou hlídku, střeží její klid a rozhání démony svými kubánskými cigaretami. Ulice obzvlášť dobře rezonují, proto každý neopatrný krok či náhlý výkřik vyplaší holuby na střechách i sluncem zmalátnělé bezdomovce, kteří se na léto usazují v opuštěných rozbombardovaných bytech. Chce se ti mluvit potichu, aby tě nikdo neslyšel, a i kdyby tě uslyšel, aby ničemu nerozuměl.
© Serhij Žadan